Na Windows mi hlavně vadí jedna věc. Není to můj systém. Můj se pro mě rozumí ten, který odpovídá jenom mně a jenom já ho svým způsobem vlastním. Chci systém, kde si vyberu (udělám), co chci tak a co chci onak, kolik chci lišt, kde, jaké nabídky potřebuji a jaké by pro mě byly zbytečné, jaké programy, knihovny a systémové nástroje chci a používám a jaké ne.
Když si vzpomenu na čas, který jsem strávil zprovozňováním spousty "vychytávek", které upotřebím jenom já a nikdo jiný, nezdá se mi ani v nejmenším ztracený. Tohle mi windows neumožní. Nejsem v zásadě proti windows, ale nikdy u mě "nezdomácněly" tak, aby práce, kterou dělám každý den, byla zároveň i zábavou a radostí z dobře vykonaného, mého, šitého namíru.
Když si sednu k počítači s nějakým linuxovým distrem a k jinému pořítači s linuxovým distrem, vidím obrovské rozdíly, obrovskou rozmanitost. Když si sednu k pošítači s windows a jinému počítači s windows, z plochy na mne kouká týž Internet Explorer, týž "Tento pořítač", týž motiv vzhledu(maximálně lehce variovaný), týž lišty. Okoukané, depresivní.
A potom několik maličkostí - už nikdy nechci smejčit po stovkách webů a stahovat .exe a riskovat spyware, adware a jiné veselosti. Kopírování prostředním tlačítkem je drobnost, která potěší. Jiné maličkosti.
ČLÁNKY DO MAILU