Plně se ztotožňuji s [40]!
Celá ta myšlenka článečku mi připadá poněkud zvrácená. Vezmeme-li to přísně, tak univerzální jazyk prostě neexistuje. Každý je vhodný na něco jiného.
V dnešní době je jazyk C nenahraditelný a žádné Javy, C# a o jiných jazycích ani nemluvím ani v nejmenším nemohou aspirovat na to, aby ho někdy nahradily.
To onanování nad přísnou typovou kontrolou je sice hezké, ale mám takový pocit, že takto může jásat jedině člověk, který snad nikdy neprogramoval něco většího. Je to podobné, jako jásat nad nepřítomností příkazu goto. Jestli jsem něco např. na Pascalu nesnášel, tak to bylo zrovna toto. Tahle tutorovská role překladače mne nutila akorát vymýšlet různé obezličky a okliky, jak provést to či ono, ale ve výsledku to nemělo pozitivní vliv ani na čistotu kódu, ani (nebo spíš už vůbec ne) na jeho efektivitu.
Můj názor je ten, že u programovacích jazyků platí totéž, co v celém životě. Pokud začínáme, necítíme se jisti v kramflecích nebo potřebujeme něco jednoduššího rychle, tak nám budou vyhovovat "přísnější", "bezpečnější" a "jednodušší" nástroje - auto s automatem, systém a la Windows, polévka v sáčku a konzervy, na zdění prefabrikáty a předem namíchané maltové směsi, na stavbu letadýlka stavebnice, na programování Java...
Pokud ale chceme skutečně tvořit, tak potřebujeme prostředky, které nás nebudou omezovat, ale přesně naopak - pomohou nám realizovat se. Samozřejmě že při práci s takovými nástroji se snadno můžeme pořezat nebo všechno pokazit, ale to jen proto, že to neumíme. Zkušený řezbář už se řízne jen sem-tam. Stejně jako zkušený programátor v C udělá chybu při práci s pamětí jen málokdy.
A příklad embedded aplikací tvořených v něčem jako .NET - tak to je skutečně vrchol neschopnosti. Je to jako kdyby někdo potřeboval napsat na kus papíru dopis či vzkaz, ale už by mu připadalo příliš komplikované vzít tužku a napsat to rukou. Bez počítače, editoru ve stylu Word a laserovky už by to odmítal dělat.
ČLÁNKY DO MAILU