[42] Neprůstřelným protiargumentem je: "Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života. Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě." což je v Listině základních lidských práv a svobod. Jinými slovy každej má právo na to, aby NEBYL sledován.
Ale jinak se na to hodně blbě odpovídá. Lidi začínaj bejt pomalu zvyklí. A přitom žijeme ve společnosti, kde je míra šmírování nejvyšší v celejch dějinách.
Posledně jsem se v hospodě snažil kolegovi odpovědět na zmíněnou výtku nějakou metaforou, tak jsem mu řekl, že emailovou schránku má taky chráněnou heslem, který nikomu neříká. Načež mi nadiktoval všechny svoje hesla.
Hodně proto odkazujeme na StB - což už mladší lidi neznaj, ale ty starší to ještě dost pamatujou. V těchhle rukou a s těmahle zákonama jsou ty soukromý informace náchylný jenom na korupci, případně sledování potenciálních "nepřátel státu" (ekologický a lidskoprávní aktivisti, anarchisti i podvratný umělci by mohli vyprávět -- zajímavý je pročítat si veřejný části zpráv BIS i ÚOOZ, kolik toho tam je o různejch aktivistickejch uskupeních). Ve chvíli, kdy se k moci dostanou jiný (nedemokratický) síly, budou už mít hotovou databázi, celý portfolio, včetně důležitejch uzlů v sítích odpůrců a stačí jenom pozavírat.
Nejvíc lidi děsej konkrétní skandály -- unikne nějaká pitomost, jako třeba kousíček odposlechu z nějakýho policejního spisu -- což je ve srovnání s masovým špiclováním fakt marginalita -- a hned lidi řvou. Kdyby z odposlechů premiéra a jeho sekretářky unikla věta "tys mi to včera tak pěkně udělal, draku, ještě jsem celá vlhká" a neunikla by od policie, ale třeba přímo od operátora nebo internetovýho providera, třeba by se lidi zajímali o šifrování víc, než když se dočtou, že většina jejich dat je v rukou NSA.
Kamera na záchodě nebude povinná, ale bude vestavěná v systému Sony Home Toilet Entertainment, kterej ti bude hrát ke sr*** příjemnou hudbu a ukazovat statusy z Facebooku. Smíříme se s ní stejně bez povšimnutí, jako jsme se smířili s kamerama na ulicích, v hospodách, v bankomatech, v kukaních celníků, v supermareketech, v autech, na uniformách policajtů, v každým počítači, telefonu, tabletu nebo televizním příjmači.
Nebezpečná kniha je připravovaná kniha Shaddacka a Klokánka, kterou
připravuje k vydání nakladatelství Dokořán. Cílem tohoto blogu je ověřování a diskuse různých myšlenek a fragmentů textů, které chystáme do knihy, případně které vznikají jako její vedlejší produkt. Cílovou skupinou jsou chytří, kritičtí, nicméně ne-IT čtenáři, pročež některé texty mohou pro čtenáře roota zavánět banalitou, nicméně jsme zvědavi na kritické komentáře od odborné komunity.