Jde o to, jak se na "vývojáře" kokáme - to je totiž velmi obecný pojem. Pokud beru programátory, tak těm je to jedno, ti narpogramují požadovanou funkčnost (kterou jim někdo zadá). Pokud jde o architekty, tak pro ty to je určitá sada "pravidel" (privacy-by.default, privacy-by-design), které by měli při návrhu aplikací/systémů dordržovat a určitá sada funkčních požadavků, které musí v aplikacích velmi často doplnit (evidence souhlasů, práva subjektů). Navíc musí architekti lépe komunikovat s uživateli aplikace, aby se jasně vydefinovalo, jak dlouho mají údaje v systému zůstat (nyní to nesmí být moc dlouho, aby to neporušilo ochranu os. údajů ani moc krátko, aby to neporušilo jiný zákon např. o DPH, nebo potřebu doložit určitou skutečnost při soudních či jiných sporech).
Jak již tu někdo zmiňoval GDPR z veké části kopíruje současnou legaislativu (u nás 101/2000), takže toho co by bylo nutné doplnit, kdyby na ochranu os. údajů všichni z vysoka nes..li doteď, je minimum.