[35][45] Vaše názory jsou řekněme velice svérázné. Problém je v tom, že za normálních okolností asi počítáte procenta správně (třeba ve skupině byly 4 lidi. Teď jich je 5 => nárůst o 25%). Základ je ten původní stav, 4 lidi. Jakmile ale vycítíte, že by tam mohla být nějaká horní mez, z nějakého důvodu úplně převrátíte a jako základ začnete počítat tu horní mez. Problém je, že ta horní mez nemusí být vůbec zřejmá nebo nemusí existovat vůbec. Například v příkladů se sklenicí (100 ml => 150 ml) máte tendenci uvažovat, že ta sklenice je nějak veliká, ale to je nesmyslné. Dosaďte si za sklenici třeba rybník => předtím tam bylo 100.000 litrů, teď je tam 144.000 litrů. O kolik procent je tam víc vody? No zjevně o 44 %, tam prostě není nějaký „celek“ (voda se může rozlévat neomezeně).
Kdybych ale řekl, že je rybník v díře, která má do úrovni cestičky objem 150.000 litrů, do úrovni nejnižšího domu 200.000 litrů a za první kopec by se přelil při 300.000 litrech, co pak? Najednou zapomenete na původní výsledek a začnete hádat, jaký je vlastně ten správný objem rybníka a počítat procenta z nějakého nesmyslného celku. Proboha proč?
Právě proto se počítají procenta vždy z původního základu (aby bylo jasné, že všechny veličiny jsou dané) a procentní body z nějakého celku. Pak se ale musí říci, z jakého celku se to má počítat (třeba kam může sahat ten rybník). Jsou to ale dvě různé věci a nelze používat jeden výraz (procenta) pro obojí.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 79 394×
Přečteno 79 257×
Přečteno 58 264×
Přečteno 54 771×
Přečteno 48 751×