Hlavní navigace

Názor ke článku Na mostě Karla stojí Jirky táta a poslouchá hudbu Plíhala od Tommy - [35] Tak samozřejmě je pravda že žádný zákon...

  • 11. 5. 2012 1:17

    Tommy (neregistrovaný) 78.45.133.---

    [35] Tak samozřejmě je pravda že žádný zákon určující pravopis (nebo přisuzující toto právo nějakému úřadu) neexistuje. Je pravda že pravidla jsou do velké míry otázka citu, vyvíjí se s časem, liší se dle sociální vrstvy, existují různá lokální nářečí která se od "spisovné češtiny" mnohdy zásadně liší (ne nadarmo se říká že leckterý Vietnamec umí česky lépe než Ostravák ;-) ) a co teprve když Moraváci přijdou s tím svým "rožni" místo "rozsviť" ...

    Hlavním cílem jazyka ale myslím je sdělovat informace, a to pokud možno jednoznačně, čemuž např. právě ruský genitiv mnohdy brání (viz. vlaky Jančury, pero jménem Tomáš apod.). A to je špatně. Bohužel mnoho lidí si tyto nejednoznačnosti ani neuvědomuje (oni ví jak to myslí, nedochází jim že ostatní to mohou chápat jinak).

    Samozřejmě "Projev Havla" může být zcela správně - např. pokud označuje (vámi uvedené) chování p. Havla. V tom případě to ale AFAIK není ruský genitiv, tj. (chybné) použití 2. pádu namísto přivlastňovacího přídavného jména. Tady je ale 2. pád zcela na místě (projev koho/čeho), ergo to není genitiv.

    Nicméně ano, může se stát že za pár (desítek) let bude ruský genitiv běžnou součástí mluveného jazyka. Případně se zruší i/y, š/ž, s/z atd. Doufám ale že se ani jednoho z toho nedožiji.

    Už dnes ostatně brutálně trpím, když jsem náhodou svědkem např. zpravodajství na libovolné stanici. Zejména dvě "jazykové chuťovky" se v poslední době množí:

    1) stupňování přídavných jmen pomocí "více" ("více rychlý" namísto "rychlejší", "více spolehlivý" místo "spolehlivější" apod.)

    2) neustálé používání ukazovacích zájmen (ta krize, ten poslanec, to auto, ...)

    Objevuje se to zejména u dopisovatelů z anglosaských zemí, kde mají "more" a "the", a mozky novinářů to zřejmě kapacitně nepoberou nebo tak něco. Ale v poslední době se to objevuje i u novinářů působících čistě v ČR - zřejmě jim pak přijde že zprávy pak působí exaltovaněji, naléhavěji nebo co.