Kouzelně potvrzujete přísloví "sytý hladovému nevěří". Zkuste se trochu porozhlédnout kolem. Vaši zjevně pozitivní zkušenost vám přeju (moje vlastní taky není špatná, ale je to dáno čistě mojí vědeckou specializací, která mi dovoluje si vybírat s kým a za jakých podmínek budu spolupracovat - takže mě ve skutečnosti zkušenost s firmami (zatím) minula).
Naivně vylučujete z vedení firem lidský faktor. Jsou dobrá i špatná vedení firem. Při dnešní tendenci navýšit zisk v nejkratší možné době co nejvíc se mnoha firmám/manažerům "nevyplatí" investovat do kultivace vztahů ve firmě a často také postrádají způsob, jak zjistit, který zaměstnanec dělá svoji práci opravdu dobře a který ne (a neznám žádného "flákače". který by si na tenhle systém stěžoval)....tedy pokud je vůbec vůle rozlišovat mezi zaměstnanci na základě kvality jejich práce.
Že tomu tak často není, dokládá třeba příklad mého otce, který byl v půlce devadesátých let donucen opustit ústav AV z politických důvodů (o jeho profesní kvalitě svědčí to, že je schopen se vědeckou prací uživit na volné noze a to v ṕřírodovědném oboru, který zrovna mezi nejfinancovanější nepatří). Nebo případ mojí mamky, která pracuje v tiskárně a nejen, že většina práce na oddělení s několika lidmi spočívá na ní, ale ještě je jí plat postupně snižován. Na otázku, proč neodejde: odešla do plzeňské filiálky německé firmy, která ale zanikla s tím, jak byl se zhoršující se hospodářskou situací v Německu donucen vlastník mnoho poboček uzavřít. Tiskáren je po ČR málo, ptát se zkoušela, volné místo ve své profesi nenašla (technologie tisku). Takže je vydíratelná a manažeři to ví. Nehledě na to, že firmu x let tunelují (německý vlastník se blíž o situaci ve firmě nezajímá - až zkrachuje, prodá ji někomu jinému, koneckonců není prvním jejím vlastníkem od listopadu). Je vydíratelná právě proto, že má svoji práci ráda. Můj kamarád pracuje v jedné velké telekomunikační firmě. Na prodejně vyřizuje se zákazníky smlouvy a zodpovídá jejich dotazy, řeší s nimi problémy. Protože má v technických záležitostech dost přehled, přihrávají mu ostatní zaměstnanci zákazníky se složitějšími problémy. Po asi třech měsících zjistil, že mu hrozí vyhazov, protože má "málo vyřízených zákazníků za jednotku času". Nikoho ve firmě nikdy nezajímalo, že je to proto, že s nimi řeší složitější problémy. Nikdo ve firmě nemá zájem na tom, aby zákazníci odcházeli spokojeni, protože byl jejich problém zodpovězen, vyřešen. Pochopil, že bude muset zákazníky "odbývat", aby se na místě udržel.
Neříkám, že je to takhle v každé firmě, to rozhodně ne. Ale je to velmi časté. A nejvíc si na to v mém okolí stěžují kvalifikovaní lidé, kteří mají svoji práci rádi a tohle jim komplikuje život (btw firemní kultura je často opravdu slaboduchá...a ten, kdo si to dokáže uvědomit a nenechá se tím oblbnout není kverulant, jen používá svůj selský rozum). Jejich cílem není dělat co nejméně. Chtějí dělat práci, která je baví, za alespoň trochu slušné peníze, a za "přežitelných" podmínek. A věřte, že třeba ve vědě jsou "slušné peníze" dost nízká částka.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 110 546×
Přečteno 89 170×
Přečteno 72 482×
Přečteno 57 850×
Přečteno 54 206×