Hlavní navigace

Názor ke článku Jak se na internetu kašle na zákony od oxymoron - Souhlasím s tím, že zákon by se měl...

  • 27. 9. 2009 21:36

    oxymoron (neregistrovaný) 147.32.160.---

    Souhlasím s tím, že zákon by se měl dodržovat.
    Ale už nesouhlasím s tím, že k nehmnotným věcem by se mělo přistupovat stejně jako k věcem hmotným, což současný zákon dělá. Teda k části děl, které nebyly veřejně publikované, se by se tak asi přistupovat mohlo, ale u nehmotných věcí, které jsou určené k šíření mezi lidi je to problém.
    Pokud si budu chtít vytvořit kopii hmotné věci, tak k tomu něco musím využít. Pokud třeba vyjde článek v tištěném periodiku a já si chci udělat kopii, tak buď musím na kopírku zaplatit si papír, nebo si ten článek musím opsat, s čímž je spojena námaha nebo spotřeba materiálu. To samé se týká ostatních hmotných věcí.
    S vytvářením kopií nehmotných věcí není spojena ani námaha ani spotřeba materiálu. Další rozdíl je možnost kontroly toku hmotných věcí a nehmotných věcí. U hmotných věcí se nechá snadno kontrolovat, kdo bude mít dílo k dispozici, už jenom díky tomu, že když třeba vytvořím jednu sochu, tak jí logicky nemůže mít víc lidí. Ti ostatní si mohou vytesat kopii nebo si jí vyfotit. Pokud se týká nehmotné věci, tak dnes ve většině případů vytvořením kopie udělám něco, co nerozeznatelné od originálu, ale každopádně díky snadnosti vytvoření kopie je řízení jejich šíření mimo možnosti autora.
    Navíc, třeba u fotografií člověk občas narazí na jiný zajímavý problém. Často jsou fotografie dvou různých lidí v různých časech velmi podobné, zvláště neobsahují-li záběry oblohy, lidí, zvířat nebo pohybujících se věcí. Čili pokud si někdo udělá fotografii něčeho a náhodou za stejných podmínek, jako když to fotil někdo jiný, může být nařčen z toho, že si vytvořil kopii jiné fotky.

    Blbé na autorském zákoně je také to, že k němu neexistuje jednoznačný výklad, zvláště ve vztahu k programům. Od dvou právníků zabývajících autorským právem jsem dostal dvě různé odpovědi na otázku, zda když budu mít kopii programu a nebudu k němu mít licenci, zda porušuji zákon, či nikoliv. Jeden z nich tvrdil, že pouhé vlastnictví tohoto programu trestné je, druhý tvrdil, že to, že budu mít kopii programu bez legálně nabyté licence problém není, že porušení nastane až v případě, kdy bych tento program bez licence použil. Další problém jsou instalátory programů, k jeho používání většinou člověk žádnou licenci nemá a neexistuje jednoznačný výklad, zda instalátor programu programu je součást programu či nikoliv, protože de facto instalátor není součástí programu, k němuž si zakoupím licenci.
    Dotaženo ad absurdum, spousta fotogalerií, obsahující fotografie z cest (a nepatří pod novinářskou licenci) jsou na webu v podstatě ilegálně, protože obsahují kopii archiktury některých domů nebo vyfocené sochy, takže pokud bych chtěl takovou fotografii zveřejnit, tak bych potřeboval souhlas autora návrhu (mimochodem, to byl také jeden z výkladů části autorského zákona).
    Takže ono je těžké dodržovat autorský zákon, když neexistuje shoda, co ještě v souladu s autorským zákonem je a co už nikoliv. Navíc autorský zákon je psát tak nešťastně, že člověk bez právního vzdělání v podstatě nemá šanci se tím prokousat a pochopit to správně.

    Osobně bych přivítal, kdyby autorské právo začala fungovat stejně jako patenty. Prostě autor by se před uveřejněním díla rozhodl, zda chce svoje dílo chránit, či nikoliv. Pokud ano, přišel by na úřad, dodal by do archivu kopii díla (stejně jako se to děje u knih) a předplatil by si ochranu na nějakou dobu a po tu dobu by bylo chráněné, když by doba ochrany končila, mohl by se rozhodout, zda bude chtít dílo chránit dál, či nikoliv. A poplatky za chráněné dílo by mohly růst s počtem chráněných děl, třeba když by si někdo chtěl nechat chránit jedno dílo, tak by zaplati 100 Kč, a kdyby si někdo chtěl nechat chránit 100 děl, tak by zaplatil třeba milion Kč (jenom příklady).
    Autor by si pak vybral, zda svoje dílo chce využít komerčně a tudíž se mu vyplatí ho chránit, nebo ho komerčně využít nechce, a tudíž by ho ostatní měli k dispozici volně pouze za podmínky uvedení autora.