Hlavní navigace

Názor ke článku Rencar vs. Kačanová 1:0 od Franta - [20] 18 dnů JE příliš dlouhá doba a...

  • 26. 1. 2013 22:45

    Franta (neregistrovaný)

    [20] 18 dnů JE příliš dlouhá doba a já to za „hned“ nepovažuji. Ty plochy je potřeba kontrolovat minimálně jednou denně, ideálně častěji. Pak se nikomu nevyplatí takové nálepky tisknout a platit jejich černý výlep. A taky klesne nezaměstnanost :-)

    Případně mají zasáhnout spolucestující (pokud tam jsou) a ten, kdo něco čmárá na zeď nebo lepí nějaké hnusné samolepky, má dostat pár facek a být předán policii. Když lidi kašlou na to, co se děje kolem nich, tak se nemůžou divit, že mají hnusné a počmárané metro/město.

    Ale zpět k tomu bezdůvodnému obohacení. Tahle konstrukce je tu pro případy, kdy si např. někdo splete číslo účtu a peníze přistanou u mě, nebo když si v mé hospodě někdo zapomene peněženku. To jsou zcela zjevné případy a tam to lze uplatit. Tu věc (důležité) si nemůžu nechat. Jenže v případě reklamy žádná „ta věc“ není – do mé hospody sice přišli nějací lidé a já měl nějaký zisk, ale nikdo neprokázal, jaká část zisku by bez té reklamy nebyla (zda to vůbec mělo nějaký vliv), natož že byla ve výši ceny, kterou si druhá strana účtuje za reklamu.

    To byl případ, že bychom na to šli od té hospody (obecně kohokoli, koho ta reklama propagovala), výše obohacení je sporná a ani nelze prokázat, že k nějakému vyššímu zisku došlo.

    Taky se na to dá jít z druhé strany – od toho, kdo bez zaplacení obsadil a využil nějakou reklamní plochu. Tam už je výše jasná (pokud existuje ceník) a je to podobný případ, jako kdybych v restauraci snědl oběd a pak ho nechtěl zaplatit. Jenže to má háček v tom, že se neví, kdo lepil, kdo tuto službu (reklamní plochu) využil. Nelze předpokládat (byť je to pravděpodobné), že to lepil (nebo zadal) ten, koho propagují ty inzeráty.

    Jak sám píšeš o těch internetových katalozích – různé rejstříky firem a jiné ksindly – někdo (nebo já, ale to se neví) mi tam založí záznam a pak budu muset zaplatit, protože jsem tam reklamu měl a „bezdůvodně jsem se obohatil“. Tohle je cesta do pekel a takhle právo nesmí fungovat. Jediný způsob, jak by člověk mohl prokázat svoji nevinu, by byl ten, že by ukázal účetnictví a prokázal, že v daném období neměl žádné zakázky – tudíž mu prokazatelně reklama nijak nepomohla a nijak se neobohatil. Jenže úplně bez zakázek podnikatel moc dlouho nevydrží (a navíc by to mohl schytat od finančáku, že „určitě dělá načerno“ a kromě bezdůvodného obohacení by mu napařili ještě krácení daně).

    Jak se asi soud postaví k situaci, kdy se v nějaké hospodě objeví na záchodech (nebo jinde) nezaplacené inzeráty propagující Rencar a majitel hospody bude požadovat zaplacení dle svého ceníku po této firmě. Úplně stejná logika, úplně stejné důkazy (tzn. žádné)… soud by přece měl měřit všem stejným metrem, ne?