Bootovací firmware nemá přístup k disku, takže buď bude používat DUID, který bude součástí toho firmware, nebo použije DUID typu 3, což je MAC adresa jedné síťové karty. Rozhodně si nemůže při každém bootu vymyslet jiný, to by odporovalo definici.
V případě integrované síťové karty na základní desce, což je naprostý standard, mi DUID typu 3 (DUID-LL) připadá nejsympatičtější. Pokud přijmeme premisu, že počítač = základní deska, pak je DUID typu 3, odvozený z MAC adresy integrované síťové karty zároveň unikátní pro daný počítač, zároveň neměnný při výměně síťové karty (neboť ji nelze vyměnit bez výměny počítače) a k tomu všemu navíc jednoduše predikovatelný a stabilní proti multibootu a klonování.
Co o sobě napsat? Absolvent ČVUT FEL, linuxák, síťař. Mimo to se zajímám o elektrotechniku, elektroniku a speciálně elektrické pohony.
Přečteno 52 104×
Přečteno 14 970×
Přečteno 14 379×
Přečteno 13 808×
Přečteno 12 154×