<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/">
<channel>
<image>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/</link>
<title>Poslední přidané názory v blogu HADOOP : Kdy už má cenu o něm uvažovat a kdy ještě</title>
<url>https://i.iinfo.cz/r/rss-88x31.gif</url>
<width>88</width>
<height>31</height>
</image>
<title>Root.cz - Poslední přidané názory v blogu HADOOP : Kdy už má cenu o něm uvažovat a kdy ještě</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/</link>
<description>Poslední přidané názory v blogu HADOOP : Kdy už má cenu o něm uvažovat a kdy ještě</description>
<language>cs</language>
<pubDate>Fri, 21 Feb 2020 20:59:14 GMT</pubDate>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036578?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>tohle je již pokročilé téma nad úroveň toho, jaká je u meetupů poptávka, ptej se, lidi, kteří to znají z praxe tam jsou.

Tady jsi připravil ideální situaci pro hadoop, opřel jsi se o výkon disků a čekal jsi, že spark bude 100x rychlejší? Zkus svůj test upravit následně a sleduj jak se mění rozdíly i pro jednostupňovou úlohu:
- zvyš počet soubor na desítky tisíc, hadoop má velké problémy s mnoho soubory a neumí je efektivně združovat, spark se s tím vypořádává lépe
- nenačítej celou bázi dat, ale její část (tj. začni filtrovat, v praxi málokdy vidím potřebu načíst úplně vše), použij jiný formát souborů pro spark (parquet, orc), kde díky sloupcovému uspořádání si dobře rozumí s filtrováním
- přidej Hive metastore, udělej z toho tabulku, soubory rozděl do partitions a napočítej statistiky
- spark dobře neumí využít hodně paměti pro jeden proces, rozděl úlohu na tisíce executorů, každému stačí málo paměti a využij škálování do šířky, v tomhle spark exceluje proti MR

Test jsi si napsal už s nějakým předpokladem a jen jsi prokázal, že spark funguje obdobně jako MR pro čtení všeho z disku.

MR v praxi selhává ve prospěch sparku právě z důvodu, že nemáš nikdy vše ideální. Úlohy jsou složité, data mají vysokou granualitu, potřebuješ filtrovat, na clusteru máš nemalou zátěž atd.

Při nabídkách řešení nad hadoopem vždy děláme výkonnostní testy podle plánovaných úloh a jedná se o reálná měření, nedělají to tak ale všichni. Spark není vždy tou správnou volbou a opět se rozhoduji podle potřeb, dnes jsou již na výběr i další nástroje.</description>

<author>Tomáš Tomáš</author>
<pubDate>Fri, 21 Feb 2020 20:59:14 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036578</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036389?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Radime,

Neodhadnu nyní co tím míníš, když píšeš &quot;že pro něj Hadoop ani Spark nebudou tím, co hledá&quot;.  Domnívám se, že jsi to jen četl zrychleně a spoustu podstatných informací jsi přehlédnul. Nehledal jsem řešení, srovnával jsem, hledal jsem dál možnosti jak by už existující H/MR řešení Spark dále urychlil. 
Opodstatnění zahrnutí úlohy odhadu čísla PI do experimentu, objem dat použitých pro test, stejně jako zmínka o zahazování výsledků, AWS,...to vše by bylo možné opět vysvětlovat, doporučuji ale raději pozorně vše ještě jednou přečíst..</description>

<author>Vi Re</author>
<pubDate>Mon, 17 Feb 2020 10:58:05 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036389</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036375?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Ahoj Tome. Na meetupy chodím, jen jsme se tam ještě nesetkali osobně. Tohle konrétně se tam ale přece stejně neřeší! Oproti tomu konkrétně problematiku nasazení v ETL, otázky velikosti clusteru a i potenciálu Spark jsme konzultovali přímo spolu - vyměnili jsme si spolu hned několik emailů a řešili to podrobně po publikaci prvního článku. 
Popsaný experiment a získané výsledky jen reflektují to, že doporučení dodavatelů technologií bývají hodně “naučené”, odpovědi na konkrétní měřitelné parametry fádní. Spíš doměnky než fakta, případně pel-mel všeho co příjde na mysl. Tohle je třeba to, co já tvrdím že je špatně. Kdybych měl takové odpovědi místo pochybností, neměl bych důvod se srovnáváním zabývat. 

Jistě si vzpomeneš, že v diskuzích a příspěvcích k minulého článku se objevovaly hlavně výtky, že Spark je 100x rychlejší a nemá cenu zkoumat Hadoop a jednotlivé typy úloh, které se typicky v ETL používají. Jeden první z takových výstřelů byl právě od Tebe. 
Z toho co jsme spolu diskutovali tehdy, experiment nyní ukázal, že u jednostupňových ETL úloh Spark přínos mít nebude. Čas zpracování se u popsaných ETL úloh nezkrátí. Na základě tvého komentáře i další komunikace, naopak Spark neměl mít v Hadoopu žádnou konkurenci. Optimum rychlost/cena lze z výsledků experiment očekávat již při clusteru velikosti 1+10, nikoliv jak jsi uváděl že se to “bude lámat” řádově u 100 a více. Neustále jsi omílal vysoké režie, nedokázal jsi je ale vůbec kvantifikovat. Takže jak nyní uvádíš “200GB dat je strašně málo, abys vyrovnal režii, kterou to má” – to vycházíš ze zkušeností, víš, nebo tipuješ?  Velikost 200GB zcela eliminuje zkreslující vliv režie na popisované výsledky. To není doměnka, to je ověřená skutečnost jako u spousty dalších faktů, které jsem v článku uvedl.


Když si projdeš Ty, a i ostatní čtenáři vsechny příspěvky a komentáře, jsou v článku uvedené výsledky, metodika i řešené úlohy jen zpochybňovány (pokud vůbec jsou ještě relevantní k zaměření článku). Nikde jsem ale doposud neviděl konstruktivní konfrontaci přímo výsledků, metodiky, smyslu experimentu. Vše je to o tom, že je &quot;něco&quot; špatně (nebo dokonce vše), nesouvisející nebo tématicky hodně vzdálený link, zpochybňování teoretických a praktických znalostí, ...nebo odkazy na jiné nesourodé technologie, ...prostě téměř vždy &quot;celkově KO&quot;. 

Co je tedy vlasně špatně? Na základě jednoho experimentu dokážu lépe odhadovat režie, požadavky na HW, performance, Spark nasadit tam kde skutečně bude lepší než Hadoop (nikoliv dle bludu 100/10/3x). Tím pádem mohu lépe odhadnout pořizovací a provozní náklady, škálovat celé řešení, lépe plánovat další rozvoj. Nemusím spoléhat jen na výstřely od pasu. Mám exaktní, měřitelné a zdokumentované podklady. I když bych zjistl, že něco z toho je nepřesné, napravím to a zase mám bázi na které mohu dál stavět.  Toto je tím co dle Tebe &quot;celé vypadá špatně&quot;?</description>

<author>Vi Re</author>
<pubDate>Sun, 16 Feb 2020 22:44:54 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036375</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036367?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Tohle je velice nešťastný článek. Souhlasil bych s autorem snad jen v tom, že pro něj Hadoop ani Spark nebudou tím, co hledá. A pak s tím, že opravdu existují úlohy, kde to má smysl a objem vstupu a složitost transformace a počítání jsou takové, že na jednom stroji je to nepraktické.
Dopručil bych ke čtení např. Anatomy of flawed microbenchmark https://www.ibm.com/developerworks/library/j-jtp02225/index.html a pak zamyšlení jestli má smysl měřit počítání Pí pomocí Monte Carlo nebo zpracovávat 200GB dat a vyvozovat závěry o Hadoopu či Sparku. K tomu druhému snad také https://www.chrisstucchio.com/blog/2013/hadoop_hatred.html z roku 2013. Dnes jsme zase jinde. Měřit na AWS a zahazovat výsledky, které nezapadají do (pochybně) zvolené koncepce měření.</description>

<author>Radim Kubacki</author>
<pubDate>Sun, 16 Feb 2020 14:02:28 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036367</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036344?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Tohle celé vypadá špatně, nechceš se někdy stavit na meetup/školení a popovídat jak to vypadá v praxi?

200GB dat je strašně málo, abys vyrovnal režii, kterou to má, hadoop a spark pořizovat na tahle malá data nemá často smysl, ta výhoda nastává až daleko dál. ETL, která v praxi výdám mají deset, dvacet a více stages, pak přesně MR selhává, důvod už vysvětlili ostatní.

Čteš všechna data a ty někam přesouváš, tam není moc výhoda těhle technologií, v praxi vidím používání sloupcových datových souborů, velké datové sady, z kterých se filtruje zlomek, který se dále zpracovává a spojuje s jinýma datama.

Dal jsi si s tím práci, ale jde vidět, že máš velké nedostatky v praxi s těmito nástroji. Připrav si daleko složitější příklady, nějaké komplikovanější ETL na zpracování dat, pak uvidíš rozdíl. Vidím v tvém popisu spousty nejasností, zmíňka, že zvednutí paměti z 32GB na 64GB nepomhla může být způsobeno komprimací ukazatelů u JVM. Rychlejší pyspark oproti scale je zajímavé vzhledem k tomu, že se na pozadí stejně spouští scala a práce se do ní překládá.

Chybí mi tady s jakými parametry sparková úloha běžela, stejně tak chybí stejná informace u hadoopu.</description>

<author>Tomáš Tomáš</author>
<pubDate>Fri, 14 Feb 2020 16:47:34 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036344</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036206?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Význam DAG, kauzalitu, včetně porozumění anglického textu (a pak i okolního kontextu odkud pochází) chápu úplně rozdílně.

To je problem. Podivej se jeste treba na jeden z uplne prvnich clanku z roku 2010: https://amplab.cs.berkeley.edu/wp-content/uploads/2011/06/Spark-Cluster-Computing-with-Working-Sets.pdf

Klicove slovo DAG tam nenajdes ani jednou, za to fault tolerance se to jen hemzi.

(a pak i okolního kontextu odkud pochází)

Jaky okolni kontext mas na mysli?</description>

<author>ded kenedy</author>
<pubDate>Tue, 11 Feb 2020 15:59:23 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036206</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036198?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Do dalšího vývoje tohoto vlákna z pozice autora článku a moderování směru diskuze jsem se rozhodl už dál nestupovat. Význam DAG, kauzalitu, včetně porozumění anglického textu (a pak i okolního kontextu odkud pochází) chápu rozdílně.
Za komentáře však, veškeré další příspěvky a názory ( to i od jiných čtenářů) však budu vděčný. Ponechávám proto další diskuzi nadále otevřenou.</description>

<author>Vi Re</author>
<pubDate>Tue, 11 Feb 2020 14:28:06 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036198</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036195?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Dokážete třeba předložit opravdu důkaz, že je 10x rychlejší v práci s diskem při zpracování stejné implementace úlohy?

Nezlob se, ale nemam v planu vyhazovat cas a penize za to, abych zjistil, jak extra pomaly je Hadoop. Pokud te to zajima, navod, jak takovy experiment zkonstruovat, jsem ti nabidl vyse.

Já osobně chápu význam takového tvrzení tak, že pomalá a náročná úloha z důvodu diskových operací, kterou implementuji v Spark/RDD, by měla být 10x rychlejší.

Stale to nechapes. Uloha, ktere vyuziva diskove operace a celkove vyuziti diskovych operaci jsou dve naprosto odlisne veci. V prvnim pripade se jedna o diskove operace nutne ke zpracovani samothne ulohy, v druhem pripade o operace, ktere zahrnuji i rezii celeho systemu. A to je presne to misto, kde je Spark lepsi nez Hadoop.

Tuto eventualitu jsem vždy ignoroval a význam popisované “fault-tolerance” spíš vidím až v oblasti a případech srovnání možností “self-recovery” 

To je ale zasadni problem, na ktery se tu snazim celou dobu upozornit. Hadoop fault-tolerance zajistuje tim, ze vsechna data jsou po provedeni kazdeho kroku materializovana na disk, coz muze znamenat obrovske mnozstvi diskovych operaci bez ohledu na to, jestli k nejakemu padu doslo, nebo ne. Spark si mezi kroky uklada jen jednotlive transformace (DAG, chces-li), cimz se vyrazne eliminuje mnozstvi diskovych operaci.

Tohle je spíš lépe vztahovat přímo k DAG než k “fault-tolerance”, nebo se pletu? Tzn. potřebu upřesnění vidím především v tom, že Spark by mohl být rychlejší o řád až dva nikoliv díky faul-tolerance, ale díky tomu, ze používá DAG.

Pletes se, precti si ten paper: https://www.usenix.org/system/files/conference/nsdi12/nsdi12-final138.pdf

RDDs provide an interface based on coarse-grained transformations (e.g., map, filter and join) that apply the same operation to many data items. This allows them to efficiently provide fault tolerance by logging the transformations used to build a dataset (its lineage) rather than the actual data.

A protoze diskove operace jsou ty nejpomalejsi, tak toto je opravdu klicova vlasnost. DAG (zminene &quot;transformation used&quot;) je jen zpusob, jak popsat operaci s daty. To zrychleni je hlavne v tom, ze u slozitejsi transformaci neni potreba materializovat jednotlive kroky (jako u hadoop), aby byla zajistena fault-tolerance.

Až z toho pak přece teprve vyplývá potenciál rychlejšího zpracovávání dat, současně s elegantním vyřešením požadavků na fault-tolerance.

Ta kauzalita je tam presne opacne. Neni problem sestavit operace (DAG), to dela kazdy programovaci jazyk, ale zajistit efektivni fault-tolerance. Nejjednodusi je delat checkpoints, a po kazdem kroku ulozit vsechna data, aby se v pripade vypadku k nim dalo vratit. Pokud se ale data maji ukladat ve vice instancich (HDFS), je to brutalne pomale, proto Spark prisel jen s ukladanim transformaci a ty jsou prave ve forme DAG.

Dava to smysl, u distribuovanych systemu se musi s vypadky uzlu nezbytne pocitat, ale i tak nastavaji jen zridka. U MR je zotaveni po vypadku uzlu rychlejsi (proste data cte jiny uzel), ale je to za cenu toho, ze bezne operace jsou nasobne pomalejsi nez by bylo nutne (protoze se vse musi zapsat na disk).</description>

<author>ded kenedy</author>
<pubDate>Tue, 11 Feb 2020 13:37:46 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036195</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036187?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Ke komentářům:
Na začátku mi bylo zjevné jen jedno – že se Spark porovnává s Hadoopem a uvádí se, jak je rychlejší než Hadoop. Přitom experimenty v počátku v podstatě nedávaly vůbec důvod k přechodu na Spark. Dokážete třeba předložit opravdu důkaz, že je 10x rychlejší v práci s diskem při zpracování stejné implementace úlohy? Já osobně chápu význam takového tvrzení tak, že pomalá a náročná úloha z důvodu diskových operací, kterou implementuji v Spark/RDD, by měla být 10x rychlejší. V uvedené analogii a kontextu experimentu by zmíněné tvrzení a vystřízlivění bylo: “Professor je 10x rychlejší” a pak, když jak uvádíte, by professor nebyl rychlejší, zklamání z toho tvrzení by bylo opět analogicky to samé a stejné. Profesor vs. student, Spark vs Hadoop, není tak rychlý jak se tvrdí.
Připomínku k pádům, resp. k řešení fault-tolerance a relevanci k experimentům (I přes skutečnost, že jsem se naopak snažil problematické běhy úloh vyřadit a zcela eliminovat vliv na výsledky) prosím ještě více rozveďte, nebo upřesněte. Moje neporozumění Vašeho komentáře vychází z poznatků, že filosofie zpracování dat v RDD je založena na acyklických grafech (DAG). Tento přístup umožní rozložit (rozplánovat) celou úlohu do meších úloh granularizovaných optimálně pro umožnění distribuovat práci po nodech clusteru a současně i do kroků (partikulárních operací jako map, transformace, join, …apod). To vše (v podobě plánu) se připraví ještě před začátkem zpracovánání dat a node(s) začnou zpracovávat data podle své části plánu. Plán je až tak podrobný, že v průběhu zpracování každého kroku zpracování je zřetelné, jaké fragmenty dat jsou potřebné a pracuje se jen s tím (nepotřebné se ignoruje a tím dochází ke zrychlení zpracování). Následně kdykoliv v průběhu zpracovávání - když node spadne, vezme se jeho “plán” a přiřadí se jinému. Tuto eventualitu jsem vždy ignoroval a význam popisované “fault-tolerance” spíš vidím až v oblasti a případech srovnání možností “self-recovery” (takže Hadoop z kola ihned ven).
Možná, podle části kde v souvislosti o rychlosti Sparku uvádíte – cituji  “paper o RDD, kde je vysvetleno, proc muze byt RDD (spark) o rad az dva rychlejsi nez MR (hadoop). Zjednodusene by se dalo rict, ze je to zpusobem, jak resi fault-tolerance”. Tohle je spíš lépe vztahovat přímo k DAG než k “fault-tolerance”, nebo se pletu? Tzn. potřebu upřesnění vidím především v tom, že Spark by mohl být rychlejší o řád až dva nikoliv díky faul-tolerance, ale díky tomu, ze používá DAG. Až z toho pak přece teprve vyplývá potenciál rychlejšího zpracovávání dat, současně s elegantním vyřešením požadavků na fault-tolerance. Souhlasíte, nebo poukazujete na něco jiné?</description>

<author>Vi Re</author>
<pubDate>Tue, 11 Feb 2020 10:32:06 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036187</guid>


</item>
<item>
<title>HADOOP versus SPARK: Srovnání výkonnosti pro různé ETL úlohy</title>
<link>https://blog.root.cz/hadoop-kdy-uz-ma-cenu-o-nem-uvazovat-a-kdy-jeste-n/hadoop-versus-spark-srovnani-vykonnosti-pro-ruzne-etl-ulohy/#o1036158?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Aby ty samé řešení předvedly kdo (a jak moc) je rychleší. Na začátku (a myslím jsem to i v textu zmiňoval), jsem chtěl porovnat implementaci stejné úlohy na Hadoop/MR a Spark/RDD. 

Kdybyste se podival na to, jak a z ceho vychazi Spark, musel by vam ten vysledek byt zjevny uz od zacatku. Je to neco jako kdybyste vzal maturanta a profesora matematiky a dal jim resit ulohy z Belouna. V takovem pripade by se taky ukazalo, ze profesor matematiky neni zase o tolik lepsi nez ten maturant. Protoze to, co na tech vypoctech trva dlouho, neni vypocet samotny, ale ta rezie okolo, jako nacteni zadani a zapsani vysledku.

Že to vyšlo v podstatě stejně, a nedá se říct, že je Spark rychlejší v porovnáním s Hadoop jak se tvrdí (u ETL úloh), byl výsledek a velké zklamání.

Na zaklade tri trivialnich pripadu nemuzes generalizovat. Pokud mas ulohu, ktera je jednoduchy map, nedava to smysl, pokud ale tech transformaci potrebujes provest vic, dava Spark smysl.

Fault tolerance jsem vůbec neřešil, dokonce jsem v případě incidentů výsledky ihned ignoroval, abych jejich vliv eliminoval při srovnávání. Spark padá častěji a Hadoop skoro vůbec 

Jeste jednou si precti, co jsem napsal vys. Konkretni pady nejsou vubec podstatne. Podstatne je to, ze zpusob, jakym se resi fault tolerance, se promita do architektury a prubehu vypoctu, bez ohledu na to, jestli v prubehu vypoctu doslo k padu. Jinymi slovy, protoze Spark neuklada kompletni data mezi jednotlivymi kroky, usetri se nemale mnozstvi zapisu. Pokud ale mas jeden nebo dva kroky, ten prinos se nema sanci projevit.

Vracím se ale k tvrzení v článku: jestli to někde ale může zafungovat, bude to vždy na řádku co jsem naznačil. 

Ale hlavne to muze zafungovat na jinem typu ulohy. Mimochodem, na tom Hadoopu pouzils combiner? V takovem pripade by chovani melo byt hodne podobne Sparku (zapisuje se jen redukovana cast daneho bloku dat).

 díky za zmínku &quot;iterativních algoritmů&quot; a více kroků v rámci jedné implementace. ... Sice to okamžitě vylučuje Hadoop ze hry (omezení pouze jedoho cyklu M-R),

Ale proc? Do doby nez se objevil Spark, se to delalo tak, ze data, co vypadla z map nebo reduce, se nasmerovala do dalsi iterace. Bylo to pochopitelne brutalne pomale, a proto se mimo jine objevil Spark.

je to velmi důležitá připomínka, která by měla být zmíněna poblíž všech těch závěrů, co bych si přál aby si čtenáři z článku převzali. S dovolením Váši zmínku zapracuji do textu článku. OK?

Ano, imho by se sluselo to tam mit od zacatku, protoze jinak ctenar muze nabyt dojmu, ze rychlost Sparku je jen marketingovy blud.</description>

<author>ded kenedy</author>
<pubDate>Mon, 10 Feb 2020 20:00:57 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">blog.root.cz-blogComment-1036158</guid>


</item>
</channel>
</rss>