Hlavní navigace

Co je EU?

25. 6. 2016 12:14 (aktualizováno) | Michal Breškovec

Název článku jsem si půjčil z výsledků Google Trends z UK, kdy Britové doslova „pět minut po dvanácté” zjišťují, co že to vlastně udělali.„Brexit” je velké téma, které ovlivní nás všechny a proto je obtížné se mu vyhnout, či se nevyjádřit, takže si nebudu dělat násilí a pár slov zde napíšu.


Výsledky Google Trends těsně po vyhlášení Brexitu.

Výsledky Google Trends těsně po vyhlášení Brexitu.

Jak už tedy asi víte téměř 52% Britů, kteří dorazili k referendu o „Brexitu” si zvolilo vystoupení z EU. Pokud máte pocit jako já, že postavit tak důležité rozhodnutí na pouhé 52% většině, ani ne národa, ale jen hlasujících, je holé šílenství, tak budete mít nejspíš pravdu. Už nyní se UK trhá na kusy, kdy Skotové žádají nové referendum o samostatnosti a podobné volání je slyšet i ze Severního Irska, v obou zemích výrazně více lidí než 50% hlasovalo pro setrvání v EU. Pod náporem lidí žádajících opakování referenda o „Brexitu” pak spadly servery vlády a desetitisíce lidí žádají samostatnost Londýna, hovoří se dokonce o Scotlondu.

Petice pro samostatnost Skotska a Londýnu.

Petice pro samostatnost Skotska a Londýna.

O aktuálních ekonomických dopadech snad jen krátce, to že libra padla na historické minimum a padají akciové trhy asi nikoho nepřekvapí a určitě se bude jednat spíš o krátkodobý výkyv, horší je, že řada velkých nadnárodních firem a bank začala chystat přesun svých centrál z UK do EU. Zkrátka, jak bych řekl „lidově,” UK se v prdel obrací a poznamená to nás všechny, můžeme jen doufat, že toto „zemětřesení” přinese tolik potřebné reformy celé EU.

Ale zpět k nadpisu – Co je EU? No ono vlastně těžko říct, kdo se v tom dnes orientuje a vlastně na tom nezáleží, mnohem důležitější otázkou je, co by měla EU být? Na tuto otázku se  možná odpovídá ještě hůře a to co zde chci přednést je můj vlastní názor (jak jinak na blogu, že).

Na rovinu je třeba říct, že jsem zastáncem EU, věřím v EU jako nejlepší volbu pro budoucnost a bezpečnost ČR a celé Evropy vůbec, ale to neznamená, že nemám výhrady, naopak mám jich spoustu, jen si myslím, že je lepší opravit to co je špatně, než vylít vaničku i s dítětem. Proč si to myslím? Protože mám rád historii a věřím, že je třeba se z ní poučit. Vzpomeňme tedy na knížete Svatopluka I. (i když zde trochu vstupujeme do říše bájí) a jeho legendární tři pruty, kdy poselství je naprosto jasné, spolu jsme prostě silnější a to je pravda, kterou nelze zpochybnit a vzpomeňme Jiřího z Poděbrad a jeho snahy o mírové spojení Evropy (čili EU je vlastně náš nápad ;-).

Svatopluk I.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatopluk_I.#/media/File:Svatopluk_I.jpg

Svatopluk I. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wi­ki/Svatopluk_I.#/media/Fi­le:Svatopluk_I.jpg

Jaká by tedy EU měla být? Silná a sebevědomá. Ona EU vlastně silná je, ještě s UK nejsilnější ekonomika na světě s obrovským vlivem. Problém je, že tu sílu neumíme uplatnit, co vidíme místo sebevědomé zahraniční politiky je spíše nerozhodné a nesmělé přešlapování na místě a často podléhání vlivu USA (například smlouva TTIP). EU musí být sebevědomým partnerem s USA a společně s dalšími vyspělými a demokratickými státy hrází politicko-ekonomickému vlivu Číny a agresivní, nepřátelské politice Ruska.

Jenomže bylo by snadné říct, to oni to dělají špatně, to Brusel je neschopný, ale dělejte něco když se těch 28 členů EU (vlastně už jen 27) nedokáže shodnout, když místo táhnutí za jeden provaz volí raději svoje národní agendy. Jak je možné, že si neuvědomujeme, že pokud jsme součástí nějakého celku, musíme pracovat pro ten celek, místo hraní si na svém vlastním písečku. Ano, někdy to znamená něco obětovat, ale z teorií řízení přece víme, že pokud optimalizujeme nějaký systém, musíme ho optimalizovat jako celek, optimalizovat jednotlivé prvky toho systému bez ohledu na celek nevede k dobrým výsledkům!

Když jsem včera sledoval různé rozhovory, zaslechl jsem předsedu ODS Petra Fialu hovořit o tom, že právě nyní je nejlepší čas začít jednat o výjimkách, například o vstupu do Eurozóny. Je ten chlap normální? Nejlepší výjimky jsou žádné výjimky, buď v té EU chceme být (a pak se musím vrátit k tomu tažení za jeden provaz), nebo ne, cokoliv mezi je nesmysl. Kam došlo UK se svými výjimkami jasně vidíme. Zájmem celé EU je mít všechny státy s Eurem, Euro by měl přijmout každý členský stát EU, jakmile toho bude bez problémů schopen a snahou celku by mělo být odstraňovat ta „úzká hrdla,” která přijetí Eura brání.

1 Euro

1 Euro

Co nyní EU potřebuje, je přestat řešit hlouposti, jako regulovat vysavače, žárovky a banány a zaměřit se na důležité věci, společnou zahraniční, bezpečnostní, měnovou politiku a ochranu životního prostředí. Stavět na tom užitečném, co EU přináší, volný pohyb zboží, služeb, pracovních sil a Schengen, to je asi to, co snad všichni chceme. Za sebe bych rád viděl i oslabení Evropské komise a posílení Evropského parlamentu, jehož členy, na rozdíl od Evropské komise dosazované členskými státy, volíme my všichni. Snížení množství byrokracie, optimalizace nákladů na provoz úřadů EU a podpora demokratických principů by měla být naprostou samozřejmostí.

Myslím, že je jasné, že před vlivy globalizace a klimatických změn neutečeme a jediný způsob jak těmto extrémně silným vlivům čelit je společnými silami.
Čekají nás bouřlivé časy, nárůst extremismu, ať už toho náboženského, tak nacionálního, jak v Rusku i Ruskem podporovaným v Evropě, tak v USA a dalších zemích. Ekonomický, politický a vojenský tlak Číny a obecně se probouzejících ekonomik zemí BRICS (kromě umírajícího Ruska). Zvyšující se migrace, ať už ta způsobená politickými a náboženskými tlaky, tak klimatickými změnami a nestabilita Blízkého východu. Rostoucí míra nezaměstnanosti díky rozvoji pokročilé automatizace, robotizace, AI a dalším vlivům. Neustálé útoky na demokracii a demokratické principy, objevující se vždy v obtížných dobách a mnoho dalšího.

Při řešení všech těchto problémů muže EU mít (a měla by mít) vedoucí úlohu. Evropa (jako kontinent) si během své dlouhé historie prošla prakticky vším, na co si jen vzpomenete. Velmi dobře víme jak dělat věci špatně a je na nás abychom se poučili a přišli se správnými řešeními, které nám umožní držet hlavu vzpřímenou, jednat se ctí a chovat se jako lidé. Zatím se bohužel jen potácíme od ničeho k ničemu a sledujeme jak lidem hnědnou mozky.