A k těm zastáncům/odpůrcům procentního bodu… V matematice a fyzice se obvykle řeší složitější problémy, než nějaké procentní body. Jestliže je zvykem nějakou veličinu udávat v procentech, pak _symbol_ procenta, znamenající bezrozměrný podíl přenásobený škálovací konstantou 100, přebírá funkci jednotky, tedy absolutní míry. Mám-li germaniový detektor gamma záření s energetickým rozlišením 5%, pak běžně řeknu, že po výměně vstupního chlazeného tranzistoru předzesilovače se jeho rozlišení zlepšilo o 3% na 2%. Podobně stabilita oscilátoru se mohla zhoršit z 10 ppm o 5 ppm na 15 ppm. Každý tomuto nepsanému pravidlu rozumí, až na ekonomy. :-) Ovšem ti mají v podstatě pravdu, protože fyzik tak jednou symbol % použije jako podíl a jednou jako jednotku, což může být skutečně matoucí (pro někoho :-). A tak aby zdůraznili, že v dané situaci nechtějí nic percentuálně poměřovat, nýbrž že mají na mysli ono “jednotkisované procento”, vymysleli (nebo to dost možná někdo vymyslel kvůli nim, aby je nemátl) pojem “procentní bod” (pt, p.p.), kterýžto už neznamená podíl, nýbrž absolutní jednotku. Problém v tom nevidím, ale připadá mi to zbytečné.
Řekne-li někdo, že preference strany (měřené v procentech, tj. symbol % zde přebírá funkci jednotky) vzrostly ze 14% o 2%, tak se tím myslí na 16% – to je ten případ “jednotkisovaného” procenta. Řekne-li někdo, že mi zvedá úrok ze 2% o půl procenta, myslí se mezi normálními lidmi na 2,5%. Ekonom řekne “procentních bodů”, sice mi to nevadí, ale připadá mi to zbytečné – proč by, pro boha, někdo chtěl poměřovat nárůst něčeho, co samo o sobě je udáno v procentech, v dalších procentech, “metaprocentech”? Důvodem používání procent je odstranění absolutní škály a její nahrazení škálou relativní. To se ale stane hned v okamžiku, kdy procenta použiji poprvé místo absolutního čísla. Aneb “že vám do toho kecám, ale ty stěrače, ostřikovače, to přece nemusejí hlásit, to přece vidíte” – neboli že zvednutím poplatku ze 2% “o jedno procento” na 3% _absolutní_výši_ toho poplatku zvyšuji o 50%, to je přece jasné, to přece každý vidí a tedy není důvodu, proč by to měl potřebu někdo explicitně přepočítávat a sdělovat pomocí dalších “metaprocent” (označených nejspíš pomocí %%, tedy poplatek vzrostl o 50%%), proč by tedy mělo hrozit nějaké nedorozumění a tedy proč by se měla ta původní procenta, přebravší v tomto kontextu funkci jednotky, přejmenovávat na nějaké procentní body. Přece na samém začátku jsme se dohodli na naší _jednotce_ – jednom procentu z nějaké obecné částky, jako je obrat, zisk atp. – v níž budeme udávat výši poplatku, na němž jsme se dohodli. Proč by najednou z ničehož nic tato jednotka měla být odvozena od absolutní výše toho poplatku, budeme-li se dohadovat o její modifikaci? To přece nedává smysl a tedy není důvod, proč bych měl zavedením nového pojmu aklamovat “zdůrazňuji, že tím myslím to, co každý normální člověk, ne tu blbost, co mě jednou takhle večer napadla, že by si někdo třeba mohl myslet”.

Stručně – “procentní bod” sice smysl má, ale je to naprosto zbytečný pojem. Fyzik aní matematik to nepoužije, nemaje k tomu důvodu.

Vznik toho pojmu si ovšem dovedu živě představit – jak takhle kdesi ve Spojených státech nějaká banka do smlouvy napsala klientovi, že hypoteční úrok po nějaké době vzroste o 1%, načež nějaký právník pomocí ekvilibristiky typu “husa plave, dřevo plave, takže husa je dřevo” někomu vysoudil na bance miliony. Nebo naopak. :-)

“Při použití špetky rozumu každému dojde, že cena systému Windows není těch dva až X tisíc za kopii.”

Proc tedy vyrobce windows neproda original za jeho skutecnou cenu? Soucasny model prodeje digitalnich dat je ekvivalentni tomu, kdyby zmineny pekar prodaval rohlik za 0.00001 halere a potom pozadoval zaplaceni licencniho poplatku od vsech ostatnich pekaru, kteri prodavaji stejny typ rohliku.

“Pokud jiný kuchař (programátor) vytvoří kopii rohlíku (naprogramuje stejný program bez použití právem chráněných součástí), tak si ten rohlík (program) klidně zdarma rozdávat může.”

Problem je v zakone. Co je jeste chraneno a co uz neni? Proc kopirovani rohliku chraneno neni a kopirovani nekolika slov chraneno je? (viz kauza “Upec treba zed”) Tato selektivni ochrana je velka brzda rozvoje a nahrava pouze uzke skupine distributoru k tomu, aby si udrzeli kontrolu nad obsahem a aby mohli snadno potirat konkurenci a udrzeli si svoje postaveni na trhu. Vam peceni rohliku mozna prijde jako trivialni a nehodne ochrany, vezte vsak, ze vsechny skvele vynalezy jsou ve sve podstate jednoduche. Jak by asi vypadal napr. takovy vyvoj jazyka, kdyby platil kopirovaci monopol? Nekdo by vymyslel slovo a dalsich 100+ let by jej nikdo nemohl pouzivat bez svoleni. To bychom se asi moc nedomluvili.

Dalsi vec je, ze kopirovaci monopol (kontrola nad distribuci dila) nemuze fungovat z technickych duvodu. Problemy se obevuji jiz nyni ale casem narostou do mnohem vetsich rozmeru a pokud myslenku kopirovaciho monopolu neopustime, dockame se brzy velmi absurdnich situaci (napr. behem pristich 20 let vazne hrozi, ze vyvineme primy interface mezi pocitacem a nasi nervovou soustavou. cokoliv pak budete sledovat/poslouchat, budete moct zaznamenavat do digitalniho rozsireni svoji pameti a kdykoliv si to pak prehrat. Co pak? Budeme lidem mazat obsah mozku, abychom vyhoveli potrebam autorskeho zakona? Dalsi problem – kapacita datovych nosicu. Behem nekolika let tu budeme mit nosice tak velke, ze se na ne vleze komplet multimedialni a softwarova produkce lidstva 20. stoleti. Co pak? Kopirovani pak bude v podstate nekontrolovatelne. Zakazeme takove nosice prodavat? Umoznime vytvaret kopie cehokoliv pouze nekolika licencovanym stranam? Imo smer, kterym se technicky vyvoj ubira, opravdu neni s kopirovacim monopolem kompatibilni a bude se to ukazovat cim dal tim vice).

Šlo by to řesit postupem odkazovaným v [3], ale to už je hodně overkill.

We’re only about 30 days into Spring, but it seems some of Hollywood’s young stars are looking ahead several months when it comes to their lip looks. In the past week, everyone from Scarlett Johansson (in Dolce & Gabbana lipstick in Devil, applied by celebrity makeup artist Emma Lovell), Ivanka Trump, and Leelee Sobieski have donned autumnal-inspired hues. And while these russet shades are typically reserved for times when the leaves are changing and there’s a nip in the air, all three stars proved that there’s never any harm in thinking ahead. Your time to vote: Who spiced things up most with her cinnamon stick-toned lip color?

We’re only about 30 days into Spring, but it seems some of Hollywood’s young stars are looking ahead several months when it comes to their lip looks. In the past week, everyone from Scarlett Johansson (in Dolce & Gabbana lipstick in Devil, applied by celebrity makeup artist Emma Lovell), Ivanka Trump, and Leelee Sobieski have donned autumnal-inspired hues. And while these russet shades are typically reserved for times when the leaves are changing and there’s a nip in the air, all three stars proved that there’s never any harm in thinking ahead. Your time to vote: Who spiced things up most with her cinnamon stick-toned lip color?

We’re only about 30 days into Spring, but it seems some of Hollywood’s young stars are looking ahead several months when it comes to their lip looks. In the past week, everyone from Scarlett Johansson (in Dolce & Gabbana lipstick in Devil, applied by celebrity makeup artist Emma Lovell), Ivanka Trump, and Leelee Sobieski have donned autumnal-inspired hues. And while these russet shades are typically reserved for times when the leaves are changing and there’s a nip in the air, all three stars proved that there’s never any harm in thinking ahead. Your time to vote: Who spiced things up most with her cinnamon stick-toned lip color?